Tady je to pěkně napsané :-)
Ačkoli se to nezdá, může mít i chladicí kapalina vliv na spotřebu paliva. Je to dáno tím, že v chladicím systému moderních motorů není jako chladicí médium obyčejná voda, ale celoročně speciální směs koncentrovaného mrazuvzdorného prostředku na bázi glykolu a pitné nebo destilovaní vody v přesně definovaném poměru. Tato směs odolává mrazu, chrání chladicí systém i systém vytápění vozu před korozí a zabraňuje usazování. Zvyšuje také bod varu chladicí kapaliny a tím pracovní teplotu motoru, čímž zároveň příznivě ovlivňuje spotřebu paliva. Podíl mrazuvzdorného prostředku se např. u Felície musí pohybovat jen od 40 do 60 %. Taková koncentrace zajišťuje odolnost kapaliny proti zamrznutí do -25 % stupňů a zároveň jsou také jmenované vedlejší účinky největší.
Nižší koncentrace snižuje mrazuvzdornost a také účinek inhibitorů koroze. Větší koncentrace zase zeslabuje chladicí schopnosti, antikorozní účinnost se zároveň také snižuje. Vzájemný poměr obou složek závisí na použitém mrazuvzdorném prostředku a typu vozu. Vzhledem k popsané důležitosti tohoto parametru předpisuje výrobce vozidla v návodu k obsluze nejen druh mrazuvzdorného prostředku, ale i poměr obou složek. Poměr obou kapalin v chladicí směsi by se neměl měnit ani v letním období doplňováním samotné vody. Tím byste také snížily životnost chladicí směsi, která je omezena předpisem výrobce. Již dříve bylo řečeno, jak velké ztráty představuje chlazení. Pokud se vám tedy podaří teplotu chladicí kapaliny zvýšit, ztráty o něco polesnou. I proto jsou dnes chladicí systémy přetlakové, neboť zvýšením tlaku se bod varu chladicího média o několik stupňů zvýší. Přetlak v chladicím systému zajišťuje přetlakový ventil, většinou integrovaný v zátce vyrovnávací nádržky chladicí kapaliny.