Vosí mecheche na Malé Morávce

S radostí jsem uvítal pozvání na "Vosí mecheche". Domluvil jsem se ještě s ostatními pozvanými přáteli z mého regionu na společné cestě do Jeseníků. Přeci jen je to kus cesty a samotnému se mi rozhodně lépe nepojede! Do práce jsem jel už na motorce, abych pak už mohl rovnou vyrazit z Prahy. Dohodl jsem se s Kočou, aby za mnou dorazil přesně na konec mé prac.doby a po cestě jsme ještě vyzvedli Honzu.

Našim dalším cílem byl Heřmanův Městec, kde nás čekal Salfa. Setkání proběhlo na minutu přesně, že jsme si ani nesundali helmy a ihned vyrazili na Žamberk, kam měl dorazit Anders s Evou, kteří vyrazili z Prahy později a jeli stíhací jízdu po hradecké dálnici. Na benzínce v Žamberku jsme byli dříve a tak jsme na ně půl hoďky počkali. Jsme komplet a tak honem do sedel, ať jsme tam do tmy! Cesta proběhla v pohodě a společně se soumrakem jsme dorazili na Morávku. Počasí k nám bylo milosrdné a ani jednou jsme cestou nezmokli, jen na Skřítku byla mlha, že by se dala krájet!

Srdečné přivítání a radost, že se opět vidíme! Začal páteční večer. Na uvítanou Ládis připravil vynikající uzená kolena, která pro všechny přivezl.

Šli jsme spát až dost dlouho po půlnoci.

Stejné DNA se prostě nedá zapřít!

Sobotní ráno nás potěšilo vysokou oblačností, ze které by pršet nemělo. Teplota sice pouhých 8°C, ale snad rtuť teploměru ještě povyleze? Zatím si jdeme koupit snídani a u jídla proberem itinerář dnešní vyjížďky. V plánu je průjezd přes Červenohorské sedlo, Jeseník, Lipová Lázně, Javorník a zde si prohlédnout zámek Jánský Vrch. Po té vyrazit ještě severněji přes hranice do Polska a zajet k jezerům u Nysy (Paczkóv a Otmuchów).

Teplota je již o několik stupínků vyšší, tak jedeme! Nejvíc jsem se těšil na průjezd Červenohorským sedlem. Jelikož jsem zde byl za poslední 2 roky již třikrát a stále bylo zavřené! Byl jsem ale zklamaný, jak má strana od Loučné mizerný povrch! Tohle, že tu dělali přes dva roky??? Samá záplata, dolík, asfaltoví hadi a štěrkový posyp!!! Alespoň, že druhá polovina dolů k Bělé p.P. byla nová. Dočkáme se i té druhé? V Lipové si dáváme pauzu na oběd. V místní restauraci jsme příjemně překvapeni rychlostí obsluhy.

  U restaurace - Lipová Lázně

V Javorníku necháváme motorky na parkovišti pod zámkem a jdeme se podívat nahoru na zámek. Právě zde probíhá svatba a tak si jen dáme zmrzlinu, pořídíme pár snímků a jdeme zpět ke strojům.

Pokračujeme k našim polským sousedům a zastavujeme až u jezer. Pěkně to tu fouká! Povídám: „Fučí tu jak u Baltu!“ „Hele, Ladis si bere na památku kámen vod moře“ povídá Honza. „ Nesmějte se, já sbírám kameny z cest už léta“ odpovídá Ládis.

Tak uděláme několik snímků a pomalu se chystáme na zpáteční cestu. Domlouváme se na zastávce v Jeseníku u benzínky na doplnění paliva. Celou cestu si tak pro sebe do helmy říkám, že je přece škoda jet už zpět na základnu. Tak při tankování v Jeseníku navrhnu ostatním malou vyjížďku na závěr dnešního dne. Přidal se Píďa s Bleškou, Maty, Pepa, Salfa, Ladis a Honza.

  Stěrače stírajííí!!!

Byl tu společný sobotní večer. Pepa a Kubulka připravovali grilování a příjemným překvapením bylo, že dorazil i Taťka s Mamkou (Radek a Dana).

  Láska, je láska ......

Po bezvadném masíčku došlo i na diskotéku. Dokonce jsem od Vosy i Mamky dostal několik lekcí tance, jako trénink na Silvestra! Ještě, že mám fotky, protože mi doma nechtěli věřit, že jsem se nechal ukecat! Ale bylo to bezva a spát jsme šli zase až ke druhé hodině.

Ráno u snídaně jsme smutně konstatovali, jak rychle nám vždy naše společná setkání rychle uběhnou!  A začali jsme se pomalu loučit a rozjíždět se ke svým domovům. Bleška nám udělala ještě jedno společné foto před odjezdem. Vosa dokonce uronila i slzu!

A mě samotnému bylo také líto, že se uvidíme zase až na Silvestra v Kožlanech, protože tak bezvadná parta lidí se těžko opouští.

Na společné zpáteční cestě jsme se domluvili s Honzou, Kočou, Andersem a Evou. Naplánoval jsem ji dosud neprojetou cestou mimo všechna velká města. Nakonec se ukázalo, že je to moc fajn trasa a tak jsme si užili i cestu domů. Počasí nám opět přálo a tak bylo až neuvěřitelné, že jsem za víkend najel bezmála tisíc kilometrů a ani jednou jsem nezmoknul! Domů jsem dorazil v pořádku, jen s lítostí, že to zase tak rychle uteklo! Moc se těším na setkání Morávka 2010!