Expedice Corfu 2011

Plány na cestu do teplých krajin by tedy byly, ale kam a s kým vyrazit? Nakonec padla volba na Řecko. Po našich zkušenostech, nejlépe na nějaký pěkný ostrov, tak co vyrazit třeba na Corfu?

Zimu jsem trávil u map a počítače u plánování trasy. Po zvažování, přes které země jet a kterým se raději vyhnout jsem nakonec dospěl k závěru, že státy jako Bosna i H., Černá Hora a Albánie, nebo Srbsko a Makedonie klidně oželím. Při předběžném spočítání nákladů  na cestu, (noclehy, benzín a pneu)  mi vyšlo lépe podniknout cestu přes Rakousko, část Itálie a zbytek cestovat trajektem.

Ale i tak je to však kus cesty a jet úplně samotným se nám moc nechtělo. Tak jsem začal oslovovat své přátele s pozváním na společnou dovolenou v druhé polovině června.

Naše představa byla: spát v posteli, nedělat z motodovolené dostihy a netrhat rekordy typu 6 států za 6dní, nebo 3500km za týden apod. Chtěli jsme dělat přejezdy max. tak 500km za den a zcela vynechat dálnice. Nejet na ostrov, jak na nějaký „okruhový den“, ale i chodit pěšky, či podniknout třeba nějaký výlet, lodí apod. A v neposlední řadě se samozřejmě také trochu poválet u moře.

Jenže najít někoho s naprosto stejnou představou o stylu trávení dovolené, o stejných finančních možnostech a navíc se trefit do stejného termínu, byl celkem problém. Nakonec se mi však podařilo dát dohromady partu šesti lidí, které můj návrh zaujal a mohl jsem začít ladit detaily. Předem musím podotknout, že vše, na čem jsme se dohodli, klaplo a nikdo ze zúčastněných později nezrušil své rozhodnutí jet, jak to bývá v těchto končinách zvykem (já bych býval jel, kdyby… apod.).

První věc, kterou jsem si zjistil, bylo trajektové spojení do Řecka. Pro nás byla ideální linka Venecia (Benátky) – Igoumenitsa (Řecko) - Kerkyra (Corfu) - Pátra (Řecko) plavební společnosti Anek Lines. Vyplatí se vám koupit si lístky ještě doma po internetu. Nejen, že máte jisté místo na trajektu (i když motorka se tam téměř vždy vejde), ale je dost výrazná sleva u platby několik měsíců předem (cca 20%). Proto jsem nám koupil zpáteční lodní lístky již v květnu.

Trajekt byl zajištěn a tomu jsem podřídil veškeré další plánování a termíny noclehů. Vzhledem k výše popsaným prioritám to vycházelo na dva noclehy cestou do Benátek. Jeden v Rakousku a jeden v Itálii. Pouze na jednu noc se velmi obtížně zajišťuje předem nocleh v nějakém levném penzionu a jet na blint se nám nechtělo, tak jsem zvolil kompromis – hotel za přijatelnou cenu. Pokoje jsem si rezervoval z domova svou VISA kartou a tak bylo vše důležité na trase zajištěno. Zbývalo jen, na které místo ostrova Corfu pojedeme. Tak jsme společně s ostatními vybírali z nabídek, a zvažovali, jestli si třeba nakonec něco najdeme až tam? Kubulkovi se podařilo najít až neskutečně levné ubytování v nekrásnější lokalitě na ostrově, v zálivu Paleokastritsa. Bylo rozhodnuto, jedeme tam! Zaplatili jsme pobyt a těšili se na cestu.

Konečně nastal vytoužený den odjezdu. Posádky naší expedice Já + Blanka (Honda CBF 1000), Honza (Aprilia RST 1000 Futura), Kubulka (Yamaha FZS 1000 Fazer) a Salfa + Kristýna (Yamaha FZS 1000 Fazer) ráno vyrazili současně ze svých domovů na místa setkání. První místo bylo u vysílače Cukrák na Strakonické a druhé na benzínce v Českých Budějovicích.

Najeto 460km. Benzín 33,90Kč a 1,33EUR. Ubytování 31,-EUR se snídaní os./noc.

Ráno jsme posnídali a vyrazili na cestu přes zbytek Rakouska a část Itálie do městečka Casarsa Della Delicia, do hotelu Sporting, kde byl další nocleh.

Po ubytování jsme vyrazili do města na bezva pizzu a výborné vínko. Do hotelu jsme se vrátili pozdě večer v bujaré náladě a nádherný bazén na zahradě si doslova říkal o noční koupání. „Tak co, jdeme?“ „Jasně!“ povídá Salfa. Kubulka se hned přidal, jen Honza s Blankou (ti rozumnější z nás) šli raději spát. Kristýna se sice koupat nehodlala, ale šla s námi. Tak šup hadry dolů a skáčeme do vody.

Netrvalo to však dlouho a vyprovodil nás ven pod pohrůžkou zavolání policie zaměstnanec hotelu. „Nám nevadí, že už je bazén zavřenej!“ povídá mu Salfa. Ale chlap nekompromisně vede svou. „Chlape, jak ti mám vysvětlit, že tu bydlíme, jenom si nepamatujem čísla našich pokojů?“ povídám já.  Nic na plat, češtinu nechápal a my museli z vody. Navíc nás nepustil zadními dveřmi do hotelu a vyprovodil nás na ulici.

Tak jdeme dovnitř hlavním vchodem do hotelu. To musel být pohled! Vstupní halou kolem recepce jdou po koberci tři mokrý naháči s hadry v uzlíčku a míří ke schodům nahoru. V závěsu za námi Kristýna, která dělá, že k nám vůbec nepatří. Slečna recepční zvedne oči od počítače a spadne jí čelist. Nic duchaplného mě nenapadá, tak vyhrknu : „bonžórno“ a  pokračujeme dál uzlíčkem šatů zakrývajíc si svá intimní místa.......

Najeto 275km. Benzín 1,45EUR. Ubytování 31,-EUR se snídaní os./noc.

Ráno s radostí zjišťujeme, že v recepci je již jiná slečna a tak posnídáme a razíme dál. Zbývá nám již jen 90km do Benátek. Trajekt nám jede přesně ve dvanáct a máme tam být 2 hodiny předem. Konečně je suchá silnice a tak cesta probíhá poměrně svižně.

Do Benátek přijíždíme o něco později, než jsme plánovali, ale snad nám kvůli púlhodině hlavy neutrhnou? Přejedeme dlouhý most z pevniny a na kruháku před přístavem najednou Honza zastavuje. Přibrzdím a ptám se co se děje? „Mám tam neutrál a upadla mi řadící páka!“, povídá Honza. No to je teda pecka! Salfa s Kubulkou už zmizeli v přístavu a na mě píská policajt řídící dopravu, abych zmizel z křižovatky! Tak jedu rychle zastavit kluky. Vysvětlím jim, co se stalo a tak mi tam nechají motorky a utíkají zpět Honzu odtlačit. Do odjezdu trajektu zbývá hodina. Prohlížíme bezvládnou páku řazení visící k zemi a dumáme co dál. Chybí středový šroub! Aprilia bohužel nestartuje se zařazeným přev. stupněm a hodinu držet natočenou motorku s vymáčklou spojkou taky nejde, tak zařazení rychlosti kleštěma není řešení. Zastavuje u nás italský biker na choperu. Bez dlouhých řečí otevře kastlík a vysype na zem kýbl šroubů a matek. Provizorně tam namontuje nejdelší šroub co má, jako osičku řadičky a se špinavýma rukama a úsměvem nám přeje šťastnou cestu. Tak nasedáme a jedeme se nalodit. Do útrob trajektu vjíždíme 30min, před vyplutím (už odvazovali hlavní lana). Panečku, žádné maximálce, ale tomuhle se říká adrenalin!!!

Tak ještě zajistit motorky a jedem, vlastně plujem - směr Řecko!

Najeto 97km. Benzín 1,48EUR. Trajekt 157,50EUR (zpáteční lístek 2os.+moto)

Cesta trajektem trvala 25 hodin (je to rovných 1000km), ale přežili jsme ji v pohodě i bez kajut s poměrně luxusním vyspáním na pohovce v lodním baru. (1pivo 0,4l 4,2EUR)

Nezapoměli jsme uprostřed moře hodit do vody láhev s pozdravem a e-mailem Fazer clubu.

Po mezipřistání na řecké pevnině jsme konečně v přístavu hl. města Kerkyra a naše expedice může pokračovat, tak hurá vstříc dobrodružství!

Popisovat každý náš kilometr na ostrově, nebo den po dni, by bylo na deset článků. Užili jsme si to maximálně a zážitků máme jak za několik dovolených. Na ukázku je zde náš dočasný domov a dále nějaké fotky z našeho pobytu.

 Dvoulůžková studia. Pokoj s televizí, wi-fi a klimatizací, komplet vybavená kuchyň, sprcha a WC. 

Ubytování 12,50EUR os./noc

Za celou dobu naší dovolené na ostrově, jsme se koupali každý den na jiném místě, denně jsme navštívili novou restauraci a viděli nové zátoky, přístavy a pláže. Projezdili jsme co se dalo, chodili pěšky i jezdili na motorovém člunu. (Samozřejmě s motorem Yamaha!)

Byl to doslova ráj!

Jediné, co nás motorkáře trochu mrzelo, byl velmi kluzký povrch zdejších silnic. Tak ačkoliv stovky zatáček sváděly k pořádnému klopení, povrch a tričko s kraťasy nám nedovolily užít si jízdu na plno.

                                                 Nejvyšší hora ostrova Corfu Pantokrator 905 m.n.m.

Podnilkli jsme i výlet trajektem na řeckou pevninu do města Igoumenitsa. Tam jsme přes hory jeli přes 100km serpentinami do vnitrozemí. Na celé trase byli jen dvě vesnice a potkali jsme snad tři auta. Málo platné, asfaltový povrch tu byl stejný, jak na Corfu. Takže piánko a s citem, jak na mokré silnici.

  



  

Dojeli jsme k jezeru do městečka Ioannina, kde jsme si prohlédli nejrozsáhlejší krápníkový komplex Řecka, jeskyně Perama.



  

  

  

  

Najeto 240km Benzín 1,78EUR / po moři 200km. Trajekt 2os.+moto 30,-EUR (jedna cesta)

Ale vše jednou skončí! Nadešel poslední večer a ráno jedeme do Kerkyry na zpáteční trajekt.

Tentokrát jsme v přístavu včas. Slunce zrovna vychází a tak se naposledy kocháme pohledem na toto krásné místo. Bylo nám tu fajn a stálo to za to!

Trajekt doplul do Benátek na čas a tak si chceme projít toto romantické město.

Parkovné za moto 15,- až 25,-EUR  (jinde, než v několikapatrových parkovacích domech nezaparkujete!)

Šílená cena, ale jednou za život se to dá přežít!

Po prohlídce města sedáme na své stroje a míříme do stejných hotelů na trase, jako při příjezdu. Nejprve do hotelu Sporting ve městě Casarsa Della Delicia.

Najeto 98km. Benzín 1,46EUR

Následující den přejezd do Rakouska do hotelu Jufa v Judenburgu.

Najeto 102km. Benzín 1,43EUR

Počasí k nám bylo tentokrát milosrdné a tak jsme si cestu přes Dolomity a Alpy mohli náležitě užít.

U Českých Budějovic jsme se rozdělili. Salfa s Kristýnou pokračovali na Chrudim a my ostatní na Prahu. Domů jsme všichni dorazili v pořádku.

Najeto 462km. Benzín 1,32EUR a 34,20Kč

Za dva týdny jsme najeli na motorkách 2500km, po moři 2200km a mohu říci, že díky bezvadným kamarádům se naše společná dovolená opravdu vydařila.

Pro úplnost ještě uvedu, že jsem za nás dva utratil celkem 42tis.Kč a podotýkám, že jsme nijak nestrádali a dopřáli si vše, co jsme chtěli. Opět jsem si splnil jeden ze svých snů.

                                                                                                                             Luděk.

Odkazy:

řecká lodní společnost Anek Lines

italský hotel v Casarsa Della Delicia Sporting

rakouský hotel v Judenburgu Jufa

studia na Corfu v Paleokastritse Manganas