Norsko 2010

Po srazu FazerClubu ve Svahové s Kyldou a Jardou na Fazeru, Guzzině a Bavoráku jsme kolem 10. vyrazili. Zabaleno bylo tak nějak všechno a co jsme neměli, dokoupilo se cestou. V našem případě deka v Ikea pro chladné dny po první noci v Hamburku.

Cílem prvního dne cesty byl Hamburk, pěkně rychle po dálnici. Ten den jsme ujeli 618 km, zastávky na benzín a odpočinek. Cestou mě zaujal 3,1 km dlouhý tunel pod Labem v Hamburku a vlastně i celé město se svým přístavem bylo zajímavé. I přes zbytečné nezdržování se jsme do hamburského kempu dojeli asi půl hodiny po zavíračce (kolem půl 9) – naštěstí v recepci ještě byl správce kempu a tak o složení našich hlav bylo postaráno J. Nakoupili jsme místní německé pivo a zalezli ke stanům.

Kemp: speciální cena správce 26,-- EUR za všechny

Ujeto: 618 km (9 h 53 minut jízdy)

Druhý den, kolem 9. hodiny odjezd, dál opět po dálnici až do dánského Hirsthals, odkud nám další den odjížděl trajekt. Cílem byl parádní kemp asi 4 km od města s výhledem na Severní moře. Večer neúspěšný pokus o nákup ve městě, nalezení místa nástupu na trajekt, procházka k vodě a spát.

Kemp: 328,-- DKK (za všechny).

Ujeto: 518 km (8 h 37 minut jízdy)

Středa byla ve znamení trajektu a přejezdu na norskou pevninu. Trajekt vyjížděl v 11:45 a plánovaný příjezd do Kristiansandu byl ve 14:00 hodin. Ten náš parádní katamarán měl sice o 15 minut pozdější dojezd, ale přes moře si to fičel rychlostí 70 km/h.

Na norské pevnině bylo naším prvním cílem město Stavanger, kde na nás čekala Ivanka – báječná dáma, která se o nás do druhého dne královsky postarala. Při pravila skvělou večeři a dokonce nám zabalila výborný rybí salát na cestu s sebou.

Cestou kolona ve vedru při výjezdu z Kristiansandu, a totální změna krajiny, všude kolem spousta vody, tunely… Chvilku trvalo než jsme si z rychlého dálničního tempa navykli na norskou pomalou rychlost – 50, 60, 70 – to byly nejčastější čísla na značkách upravujících rychlost.

Večer ve Stavangeru výlet na pláž, kde probíhala oslava slunovratu s ohněm, procházka po pláži a „doma“ pak lahvička vína a povídání. Jen neradi jsme šli skoro za světla spát – a to bylo kolem půlnoci.

Ubytování: 0,-- + jsme ještě odjížděli s výslužkou – DĚKUJEME IVANKO!!!

Ujeto: 230 km na motorce + 135 km trajektem (7 h 40 minut jízdy dohromady)

Po ránu snídaně v klidu a pak byla v plánu návštěva první norské zajímavosti – PREIKESTOLEN – kazatelna, skalní plošina 600 m nad hladinou moře. Předtím nás ještě Ivanka zavedla do nejhlubšího tunelu Byfjordtunnelen – v nejhlubším místě je na stropě cedulka -233 m. Tunel má asi 6 km a z toho je 5,5 km pěkné klesání a pak zase 5,5 km stoupání. Dál směrem na Preikestolen, cestou náš první malý trajekt pro všechny za 150,-- NOK. Na parkovišti zaplatit 30,-- NOK a protože počasí je nepředvídatelné tak ještě zabalit naše kombinézy a boty do nepromoků – co kdyby náhodou.

Vycházka na kazatelnu obnáší 3,7 km s převýšením asi 300 m, ale rozhodně stojí za to! V cíli nám sice pršelo, ale ten pohled do hlubiny je ohromující. 

Návrat v dešti po kluzkých kamenech byl lehce adrenalinovou záležitostí, ale ještě že jsme to naše oblečení do toho nepromoku zabalili! Nedokážu si představit navlékat na sebe promočenou kůži a někam v tom jet.

Protože výlet byl malinko delší (o několik hodin J) než jsme počítali, nestihli jsme tento den plánovanou trasu a usídlili se v kempu v městečku Tau, kde nám byl nabídnut parádní 4 lůžkový karavan se stanovou předsíní s gaučem a jídelnou a hlavně tam byly 2 přenosné radiátory, takže se dalo usušit vycházkové oblečení J. Večeře byla ze zásob a došlo i na hazardní hry – kostky.

Kemp: karavan 400,-- NOK (za všechny)

Ujeto: 129 km (5 h 20 minut jízdy)

Na kazatelnu a zpět jsme šli 4 h 10 minut.

V pátek jsme se probudili do nízké oblačnosti a raději jsme rovnou vyrazili v nepromocích, což se ukázalo jako správné rozhodnutí. Cílem tento den byly vodopády Lateffosen a Langfoss. Byly naprosto parádní! Cestou pak ještě malý trajekt opět za 150,--NOK. Večer jsme se usídlili v kempu Lofthus v chatičce pro 4 lidi.

Kemp: 590,-- NOK (za všechny)

Ujeto 267 km (9 h jízdy)

Další den nás čekala „horská“ část naší cesty a také norský ledovec Bodalsbreen v JOSTEDALSBREEN NATIONAL PARK. Jedeme raději v nepromocích – je trochu zima a tak nějak pošmourno. Občas na nás ale během dne i vykoukne slunce a až někdy po poledni jsme nepromoky sundali.

Cesta nahoru dolů, skoro jako alpské průsmyky, akorát že výška ve které se pohybujeme, je značně nižší… leží zde i zbytky sněhu na kterých se dá parádně jezdit po zadku J. Všude v okolních kopcích se tu pasou ovce, kozy, nebo krávy a ohradník okolo silnice není, Norové tam pouze dají značku, takže o setkání s nimi tu není nouze a je třeba si dávat pozor, kde zrovna vyběhnou. Za průjezd národním parkem jsme platili 75,-- NOK.

Večer kotvíme v městečku Olden v Alda campingu v chatce – kvůli předpovědi počasí.

Kemp: 350,-- NOK (za všechny)

Ujeto 311 km ( 8 h jízdy)

V neděli 27.6. máme v plánu projet se Trollí stezkou (Trollstigen), silnicí zakousnutou do kopce a zahrnující 11 zatáček. Cestou fjordy, tunely trajekty, krávy na silnici a také vodní mlýn s rybím přechodem, dál jezera v kopcích, panoramata, a mraky válející se po okolí a svítící slunce. Na místní poměry jsme jeli zřejmě dost vysoko, na okolních kopcích byly ještě spousty zbytků sněhu. Nad Trollí stezkou okoukneme Trollí stěnu (Trollveggen - parádní věc pro horolezce) vyfotíme spoustu fotek do katalogu, sklouzneme se po sněhu a také v místních stáncích nakoupíme nějaké suvenýry J. My jsme koupili šišku sobího salámu pro kamarády. Na parkovišti jsme potkali bráchu – norského Fazera s potahem na nádrži a hned jsme ho vyfotili.

V městečku nedaleko jsme v neděli marně hledali otevřený obchod, kde bychom něco koupili, nakonec nás zachránilo místní bistro, kde jsme nepohrdli norským hamburger menu. Potom ještě asi 2 hodiny cesty a kotvíme v kempu v městečku Bj?elstad v chatce.

Kemp: chatka 400,-- NOK (za všechny)

Ujeto: 256 km ( 9 h 15 minut jízdy)

Další den a další úžasný cíl – Atlantická silnice(Atlanterhavsveien). Spojuje ostrůvky na severu kousek od Trondheimu a jejím symbolem je most, který z určitého úhlu vypadá, jako by se zvedal do obrovské výšky a zhruba v prostředku byl useknutý a pak už žádná silnice nevedla. Projíždíme, fotíme, je to zajímavé dílo dopravního stavitelství. Na další cestě ještě tunel s modrým světlem uprostřed dlouhý 5,7 km – taky zajímavý zážitek. Tento den také poprvé platíme mýtné a dál míříme směrem na Trondheim část cesty po opravovaném úseku před kterým nás zastavil semafor a po nějaké době dorazilo auto s nápisem „LEDEBIL“  - což byl náš vodící vůz přes opravovanou část silnice. Večer opět kemp (město Malvik), chatička a máme štěstí, dojeli jsme těsně před vydatným deštěm, který jsme pak pozorovali přes okno J. Déšť a prosvítající slunce potom vykouzlili na obloze krásnou duhu, končící ve vodách fjordu – moc pěkná podívaná.

Kemp: 450,-- NOK (za všechny)

Ujeto: 283 km (6 h 49 minut jízdy)

V úterý ráno se od nás odpojuje Jarda s cílem dojet za svými kamarády na sever na Lofoty. My s Kyldou volíme už směr jih a předtím ještě se jedeme podívat do Trondheimu – nejsevernějšího bodu naší cesty – v hledáčku máme katedrálu Nidarosdomen. Je nejpamátnější středověkou stavbou v Norsku a stojí nad hrobem Olafa Svatého, který byl králem spojeného Norska od r. 1016. V katedrále kromě ostatků Olafa jsou uchovány norské korunovační klenoty. Času není nazbyt a tak na blízkém náměstí ještě kupuji pár suvenýrů a dál už míříme směr Švédsko. Celou cestu  Norskem jsem čekala kdy uvidíme nějakého losa, nebo soba (jak tam všude vyhrožují těmi dopravními značkami) a tady už vlastně na zpáteční cestě se to podařilo!

Protože se vzadu strašně nudím J tak mám spoustu času zevlovat kolem. Okamžitě jsem intercomem Ondrovi řekla ať zastaví a hned jsme se otočili a jeli jsme ji vyfotit – na palouku u silnice se pásla losice. Je to dost velké zvíře a celkem ochotně pózovala než ji to přestalo bavit a zmizela v blízkém lese. Potom jsme se ještě zastavili v městě R?ros – od r. 1644 zde na místě 600 metrů nad mořem byl důl na měď a městečko se dodnes zachovalo v netknuté podobě – právem si toto převážně dřevěné město zaslouží být na seznamu UNESCO. Opravdu zajímavé místo. Dali jsme si poslední norskou zmrzlinu a vyrazili na další cestu. Dorazili jsme do kempu v Hede, ubytovali se a jeli nakoupit. Protože jsme byli ve Švédsku a tam je přeci jen 2x dráž než u nás koupili jsme spoustu dobrot – od jednorázového grilu, marinovaného masa, rybích filetů až po českou Plzeň J - prostě to pravé na pořádnou žranici.

Potom jsme grilovali, jedli a pili a hráli kostky.

Kemp: chatka 450,-- SEK (za chatku)

Ujeto: 320 km (7 h jízdy)

Středa 30.6. a nás čeká další přesun na jih Švédskem. Popravdě je tahle část Švédska celkem nezajímavá, lesy pokryté mechy a lišejníky, vesnice podél cesty viditelně chudší než velká města. Navíc celý den prší, takže jedeme v nepromocích a není to nic moc. Potěšili jsme se v městě Mora, kde jsme si v místní restauraci dali moc dobrou pizzu. Salát a nápoje zdarma – moc příjemný. Večer kotvíme v kempu Abbas . V perfektně vybavené chatce sušíme všechno mokré a po pár hrách kostek jdeme po dlouhém dni spát.

Kemp: chata za 450,-- SEK (za chatku)

Ujeto: 355 km (6h 13 minut jízdy)

Čtvrtek ráno a Martin navrhuje že by šlo zpáteční cestu zkrátit a protože nechceme jet sami, jdeme do toho – cílem tento den je tedy Malmö. Počasí nám přeje a cesta ubíhá celkem svižně. Ujeli jsme nějakých 634 km a ubytovali se v kempu kousek od Oresundského mostu, přes který jsme pokračovali další den. Tentokrát spíme ve stanu – všichni v jednom – do kempu je možné se ubytovat jen se skandinávskou "Camping Card" a tu nemáme, takže si ji musíme koupit. Aby náklady nebyly zbytečně vysoké, volíme variantu všichni v jednom stanu. Ještě vyrážíme na nákup do obchodu, vezl mě Martin na Guzzině – zkoušeli jsme intercom s druhou motorkou J. A taky se k nám dostala informace že na tento den jsou plánované oslavy 10 let Oresundského mostu a na plakátech jsme se dočetli, že bude i ohňostroj. Příjemné zjištění, že rychlým přejezdem Švédska se nám podaří být u toho. Kemp byl kousek u pláže a tak jen brankou v plotu se tam po setmění přesouváme, samozřejmě s občerstvením v podobě plechovek piva s sebou. Slavnost začala tak, že na obou stranách mostu vytvořili lidé s loučemi souvislou světelnou čáru a až louče dohořely přišel na řadu ohňostroj, zahájený světlicemi z každého mostního pilíře postupně ze švédské strany na dánskou a potom veliké ohňostroje na každé straně mostu. Ten švédský byl opravdu veliký a trval zhruba čtvrt hodiny. Pěkná podívaná.

Kemp: stan + skandinávská karta 305,-- SEK (karta 130,-- SEK)

Ujeto: 634 km (9 h jízdy)

Předposlední den a přesun do Hamburku do stejného kempu jako první den. Přes Oresundský most, tunelem a přes další mosty Dánskem a kousek Německem. Jedeme celkem svižným dálničním tempem a i přes to dojíždíme po zhruba 510 km do Hamburku až kolem půl 5. V obchůdku v kempu jsme si koupili pár piv a po nezbytné sprše jsme poseděli s místními u fotbalového zápasu Holandska proti Argentině. Také se ozval hlad a protože se nám nechtělo nic dělat, vyrazili jsme do vedle kempu stojící IKEA a za pár Euro jsme si dali „ikeácký koule“ a pak ještě zmrzlinu jako zákusek. Potom už značně unaveni jsme zalehli, s tím že Martin se chystal druhý den ráno vyrazit brzy, aby se vyhnul největšímu vedru, které podle zpráv z domova v dnech našeho návratu panovalo všude kolem. My – protože já a vstávání nejsme kamarádi – jsme odjezd plánovali až na pozdější dobu.

Kemp: stan – spec. cena 26,-- Eur za všechny

Ujeto: 512 km (6 h 39 minut jízdy)

Poslední den 3.7. – Martin skutečně vyrazil ráno kolem 5 hodiny. My ještě tak další dvě hodiny spali a pak protože teplo bylo skutečně neúnosné, jsme někdy kolem půl 9 vyrazili na cestu do Jirkova. Obrovské teplo na dálniční přesuny fakt není to pravé. Stavěli jsme na benzín a nanuky a pití. Cesta až do Freibergu, který je nějakých 70 km před cílem byla docela svižná, ale od Freibergu, vzhledem k asi tisíci různých uzavírek a odboček jsme do Jirkova jeli přes dvě hodiny. Totálně upečení jsme se nakonec ocitli na, nejspíš původně pěším, hraničním přechodu v obci Kálek. Silnička šíleně děravá a záplatovaná, široká necelé dva metry, prostě motorkářův sen. Odtud už jsme ke Kyldům dojeli za chvilku, dali si osvěžující sprchu a něco k jídlu a všichni společně vyrazili na točenou Plzeň. Poseděli jsme, popili a pak unavení šli spát.

Ujeto: 600 km (8 h jízdy)

Přesun do Prahy 4.7. zase vedro, zadek už ani neví že tam je.

Ujeto 96 km za 1 h 15 minut.

Celkem jsme ujeli: 5138 km

Stálo nás to: 17 710,-- Kč + 11 917,-- Kč za benzín

Průměrná spotřeba na FZS 600 – 5,98 litrů/100 km

Postřehy z cesty:

-         Všude v Evropě se jezdí po okreskách a dálnicích cca. o 10km vyšší rychlostí, než je maximální, a to i v Norsku, kde jsou pokuty astronomické. Rychlost se ale dodržuje ve městech a vesnicích.

-          V Norsku prakticky žádné dálnice nejsou.

-         Motorky téměř nikde neplatí mýtné.

-         Švédsko je levnější než Dánsko.

-         "Camping Card" nikde jinde než v kempu v Malmö nechtěli

-         Velmi se osvědčilo mít na každý den předpověď počasí pro oblast, kudy pojedeme – domluvit se z někým v ČR aby to posílal přes SMS.

   Další fotky jsou zde