Romantické putování po českých hradech II.

Vyrazili jsme v půl desáté, když teploměr konečně vylezl na 14°C, při kterých mi už Blanka neomrzá! Naplánoval jsem si trasu z Brandýsa n/L na Kralupy n/V (abych se vyhnul Praze), dál na Slaný, Řevničov a Bochov. Pak jsem trasu úmyslně zahnul na Bečov n/T , abych si trochu spravil náladu pár zatáčkami. Protože cesta po této trase je jak nalinkovaná podle pravítka. Několika kilometrové rovinky a jednou za čtvrt hodiny mírná zatáčka.

Cesta proběhla v pohodě, jen zmiňovaný poslední úsek, na který jsem se těšil, měl vadu na kráse v podobě čerstvé vysprávky takzvanými hady! Toho hada, co tuhle technologii oprav vymyslel, bych nechal vykastrovat! Kolika motorkářům se to musí stát osudné, než silničářům dojde jaká je to hovadina!

Na konci tohoto úseku je pěkná přehrada Březová na říčce Teplá a silnice vede přímo po hrázi, tak na chvíli zastavujeme a já udělám pár obrázků.

Pak opět nasedáme a zastavujeme až v Lokti na parkovišti, kde nám motorku ohlídá  J.W.Goethe.

Jdeme se podívat do starobylého centra města.

Poledne na krku a my máme hlad. Tak se poohlížíme po nějaké restauraci. Do oka nám padl soukromý pivovar Svatý Florian, kde i vaří. Tak jdeme dovnitř, je zde liduprázdno a tak se posadíme. Vyfotím si varnu, která je přímo u stolů. Jaké je však rozčarování, když ani po 10min. nikde žádná obsluha! Konečně! Přichází servírka a bez pozdravu po nás hodí jídelní lístek. Po otevření mi tuhne výraz ve tváři! Ceny jsou doslova nehorázné! Nealko pivo (Birell) 0,33l za 45,-Kč, polévka 50,-Kč, hotová jídla od 160,- do 240,-Kč. Proboha, přece nedáme 160,-Kč za pitomej smažák s hranolkama? Rychle pryč, zlodějnu podporovat nebudem, tohle ať si zkoušej na Němce, a ne na nás! Tak teď už víme, proč jsme byli v pivovaru sami! Pokud se dostanete do těchto končin, pivovaru se obloukem vyhněte!

Nakonec jsme se najedli v normální restauraci v boční ulici, kde měli chutné hotovky za 65,-Kč. Ale ještě teď kroutím hlavou nad majitelem pivovaru!

Hrad je přímo v centru městečka nad náměstím. Pár schodů a jsme u hradu. Pokladna je otevřená, tak si připravím peněženku na vstupné a jdu k okénku. Překvapený zjišťuji, že je den evropského dědictví Unesco a vstup je dnes zdarma! To je příjemné! Hrad je volně přístupný a k samostatné prohlídce dostáváme tištěného průvodce.

Prošli jsme si komnaty i podzemí s expozicí útrpného práva. (Pohyblivé figuriny doplněné světelnými a zvukovými efekty.)

Po prohlídce hradu jsme se vrátili k motorce, abychom se vydali na zpáteční cestu. Ještě jsem nad městem zastavil, abych pořídil celkový snímek hradu a jedem dál.

Domů jedem stejnou cestou a u obce Bochov nás zaujal na kopci nějaký vodojem, či co. Tak zastavuju a ťukám do navigace co že to v okolí vlastně je?

Zjišťuji, že je to zřícenina hradu, ale nevede tam silnice. Tak po menším bloudění zastavujem u místního obyvatele, kde dostáváme radu, kudy se tam jede. Že je to v polích na kopci a že na motorce se tam v pohodě dostanem. Tak hurá na pole a po polní cestě mezi pastvinami přijíždíme až ke kopci. Ne, že by jsme byli líní, ale nechce se mi na louce nechat motorku a tak pokračujeme dál po stezce točící se kolem kopce až na vrchol. Hurá, jsme u hradu! 

Ze zříceniny hradu Hartenštejn se mimo hlavní věže dochovalo několik zdí a podzemních prostor. Věž zrovna prochází rekonstrukcí. Má nové schodiště, střechu a na jejím vrcholu bude zřejmě rozhledna. Zatím je však zavřená, ale výhled je pěkný i tak. Navíc jsem byl pyšný i na zdolání motokrosové vložky!

Tak ještě pořídit vrcholové foto a nejvyšší čas jet domů.