Zapomenuté mosty

Na velikonoční svátky mělo být opět suprové počasí, tak jsme se s kamarádem Honzou domluvili, že se opět společně svezeme. Domluvil jsem tedy společnou vyjížďku, které se zúčastníme my dva (od Prahy) a Renda se Salfou (od Pardubic). Dorazil jsem na smluvenou hodinu k Honzovi a společně razíme na místo setkání s ostatními.

Dali jsme si sraz zhruba na polovině cesty u benzínky v Kutné Hoře. Pro zpestření jsme si na těch 80km vyměnili s Honzou motorky, alespoň bude každý z nás o nějakou tu zkušenost bohatší! Vše klaplo dokonale a sešli jsme se s Rendou a Salfou téměř na minutu.

Natankovali jsme naše miláčky a domluvili se na další trase. Salfa navrhl cestu se zajímavým cílem – pátrání po zapomenutých mostech. Renda ihned souhlasil, jelikož o tom prý nedávno běžel na ČT2 dokument a moc se mu líbil! Mě a Honzovi se tento cíl také líbil, tak se oblékáme a vyrážíme. První jede Salfa, protože si trasu předem na netu nastudoval a navíc má v kapse navigaci. Mapa je nám v tomto případě na houby! Nejdříve se dáme z Kutné Hory na Uhlířské Janovice. Na trase je menší objížďka, ale nikam nespěcháme, tak nám to nevadí. Z Uhlířských Janovic jedeme do Zruče nad Sázavou. Tam zastavujeme na oběd v hospodě, kterou jsme si s Honzou vyzkoušeli už minulý víkend, a dobře tam vaří!

Je bezva zase vidět známé tváře a tak živě debatujeme i při obědě. Čas ale kvačí, tak se zvedáme a jedem na první cíl dnešní vyjížďky, jímž je - přehrada Želivka (neboli vodní nádrž Švihov) a u ní most u Hulic původně přes údolí Sedmpanského potoka. Nejdříve se motáme po vesnicích a pak jedeme po silničce široké tak na dvě motorky, která se pozvolna mění v polní cestu. No, moc se nám tato prašná cesta nezamlouvá a naši miláčci si také neochotně plní aeroboxy prachem, ale Salfa už nám mizí z dohledu a tak jedeme za ním. Přejedeme pole a u lesa na rozbočce dvou cest zastavujeme. Slézám z oře a hledám Salfovu stopu, ale asi ji šikovně zametl a tak jsem jako stopař zklamal! Vinnetou holt nejsem! Renda i Honza svorně prohlašují: „do lesa teda rozhodně nejedem“! Mají oprávněný strach, že tam pak své těžké Bandity ani neotočí! Mně už také enduro vložka stačila, tak čekáme s jakou se Salfa vrátí. Pokud se ještě vůbec vrátí?

Obavy se ale po chvíli rozplynuly, protože Salfoň přijíždí s pusou od ucha k uchu a křičí: "mám to, je to tady“! Tak necháváme motorky na kraji lesa. Sice neradi, ale zvědavost zvítězila nad strachem z nenechavců! Bundy a přílby si ale neseme sebou.

Jdeme lesem asi tak kilometr a už je skrz stromy vidět vodní hladina. Procházíme keři přesličky 150cm vysoké, skoro jak v pravěku, ale jediná zvířata jsme tu jen my! Už vidíme most. Je uprostřed lesa a vede odnikud nikam. Později se na netu dovídám, že byl stavěn už před válkou v r.1939 přes údolí Sedmpanského potoka. Dnes je to po napuštění přehrady jedno z jejích četných ramen.

Na tento most se musí ale vylézt, protože povrch mostu je zhruba dva metry nad zemí. Tak Salfa (nevyšší z nás) všem pomohl nahoru a my ho potom za to vytáhli. Je to opravdu zvláštní pohled na ten kus dálnice jen tak pohozený v lese.

FOTO:internet 

Udělám nějaké obrázky a pokračujeme dál, protože podle Salfy a jeho navigace je další z mostů asi 500m dále po cestě lesem. Později zjišťujeme, že je to sice pravda, ale o převýšení „paní v navigaci“ nic neříkala! Tak v kozačkách a kožených kalhotech ověnčeni věcmi jak vánoční stromečky překonáváme v tom vedru lesní terén. Alespoň, že jdeme na jisto, protože opět začíná probleskovat mezi stromy vodní hladina.

Jsme na místě! Další z mostů stojí majestátně na kraji lesa. Ovšem končí nad vodní hladinou přehrady Želivka.

FOTO: internet

Stavba tohoto mostu byla zahájena v r.1939 nad údolím Sedlického potoka. Válka stavbu zpomalila a intenzivně se pokračovalo až po ní, ale v r. 1950 byla stavba zastavena, protože se už kreslily plány budoucí přehrady. Stavba její hráze byla započata v r.1965 a napouštět se začalo v r. 1969. Tím vznikla 38km dlouhá nádrž. Dodnes je největší nádrží na pitnou vodu v Čechách! Prošli jsme se až na konec mostu, udělali nezbytné dokumentární foto a pomalu se vydáváme nazpět.

Celou zpáteční cestu živě debatujeme o dojmech, které v nás tyto stavby zanechaly. Je pěkné vedro a celí zpocení a zaprášení jsme konečně u svých dvoukolových miláčků, které jsme našli tak, jak jsme je opustili. Jen k nám ještě jedna motorka přibyla. Krásný zelený Triumph Tiger. Nasedáme a opět si zopakujeme enduro vložku zpět na silnici.

Tentokrát je naším posledním cílem most přes bývalé koryto řeky Želivky u obce Píšť. Najíždíme na D1 a jedeme na sjezd u 75km od Prahy. Jsme téměř na místě, ale zatím nic není vidět. Projedeme obec Píšť a pak podle dálnice po úzké asfaltce.

Už víme, proč jsme tady! Silnička vede na starý most, nad kterým je hlavní most s dálnicí D1. Most nad mostem – nový nad starým.

FOTO:internet

Původní most začali stavět v.r. 1939 a s přestávkami během války stavba pokračovala až do r.1951, kdy komunisté stavbu úplně zastavili. V sedmdesátých letech se potom zjistilo, že pro budování novodobé dálnice je most moc příliš nízký. Kvůli velkému převýšení by se museli pro dálnici udělat v terénu veliké zářezy, což by bylo moc nákladné a tak v sedmdesátých letech vedle něho udělali pilíře nové a udělali nad ním most nový a vyšší. Na rozdíl od předchozích mostů ovšem u starého nechali jeden pruh funkční a ten spojuje Píšť a Kobeřovice. Ukázalo se, že ne vždy se musí bourat staré, aby se mohlo stavět nové. Tak je zde neobvykle spojená stavba dvou mostů, které od sebe dělí třicet let. To už je ale pozdní odpoledne a nás čeká ještě slušná porce kilometrů a tak se vydáváme na zpáteční cestu. Jedeme na Ledeč n.S. a nahoru směr Kutná Hora. Je to moc pěkné svezení, a jelikož jsme všichni čtyři naladěni na stejnou strunu, tak je to naprostá pohoda a plně si to užíváme.

Jsme opět v Kutné Hoře u benzínky, na místě kde jsme se sešli. Tak si ještě společně probereme zážitky z dnešního dne. Shodli jsme se na tom, že navzdory „motokrosu i fyzickému utrpení“ se nám to všem moc líbilo! Rozloučíme se a zase se dělíme na tu pražskou a pardubickou polovinu. Cesta domů proběhla v naprosté pohodě. Na tachometru mi dnes přibylo 290km. Děkuju všem za bezva společnost a společné strávený čas. Bylo to moc fajn! Luděk.